Každý materiál má svou škálu vlastností – výhod a nevýhod. Výhody VPC a vlastnosti jsme již mnohokrát popsali. V tomto článku bychom chtěli probrat i nevýhody vápenopískových cihel, tak, jak je slyšíme od našich potenciálních zákazníků a tak jak je vnímáme my. Nevýhody VPC z našeho pohledu často bohužel vyplývají z improvizace na stavbě a nedostatečnosti plánování.

Jednotlivé body bychom tedy chtěli usadit do správného rámce a perspektivy, ale ponecháváme i znění otázky tak jak ji často slyšíme.

Tento článek navazuje na předchozí díl a jejich seznam uvádíme níže:

• Vápenopískové tvárnice – výhody a další vlastnosti
• Nevýhody vápenopískových cihel očima zákazníků (aktuální díl)

Pojďme na to

Hmotnost vápenopískových cihel

„Vápenopískové cihly jsou těžké. To má vliv na náklady za dopravu a ztíženou realizaci (je-li prováděna ručně). Rovněž mohou vzniknout další náklady na dimenzi založení stavby.“

Pro ilustraci:

• Blok s tloušťkou 240 mm pro ruční zdění (248 x 248 mm) váží v objemové hmotnosti 2,0 téměř 30 kg. Při 16 blocích ve vysoké objemové hmotnosti váží čtvereční metr zdiva 456 kg.
• Blok s tloušťkou 175 mm pro ruční zdění (248 x 248 mm) váží v objemové hmotnosti 1,4 okolo 14 kg. Při 16 blocích v nízké objemové hmotnosti váží 227 kg.

Vliv realizace je z drtivé většiny dočasný. Po ukončení výstavby jsou tu benefity, které vysoká hmotnost přináší.

• Akumulace materiálu – Při kvalitní tepelné obálce vápenopískový materiál udržuje vnitřní teplotu na stabilní úrovni. V létě chlad a v zimě teplo.
• Akustika – Hmotnost materiálu je určující pro kvalitní akustiku. Výrobci dutinových cihel většinou uvádí laboratorní hodnoty, které jsou oproti stavebním hodnotám nadhodnocené o korekci 2-3 dB. Nejsem si jistý, zda každý investor umí posoudit, že to v praxi znamená 50% akustické hodnoty. Váha je z hlediska akustiky zděné stěny důležitá a různé metriky na tom nic nemění.
• Užší zdivo – vyšší hustota materiálu, více prostoru uvnitř domu, úspora podlahové plochy. Užší zdivo znamená reálnou úsporu při výstavbě – můžeme stavět větší dům (více vnitřní plochy a prostoru) při stejné stejném obestavěném prostoru v porovnání s keramickou cihlou.

Hmotnost je bezesporu faktická nevýhoda. Nicméně je třeba ji srovnat s benefity které materiál dlouhodobě přináší a tato rovnice vychází ve výsledku příznivě.

Nemožnost zasekávat instalace

“Do vápenopískových zdí není možné zasekávat instalace, je nutné dělat předstěny které neznamenají žádnou faktickou úsporu půdorysné plochy.”

V dobře zpracovaném projektu tvoří předstěny maximálně nižší jednotky procent z celkové délky zdiva. Jejich vliv na zábor místa je tedy marginální. Pokud mluvíme o zasekávání instalací, máme na mysli především vodorovné drážky. Vápenopískové zdivo umožňuje svislé vedení elektroinstalací pomocí vnitřních kanálů, což je faktická výhoda, která šetří čas a náklady spojené s ničením nového materiálu, který si investor draze zakoupí.

Druhá věc je, že pokud nějaký materiál umožňuje zasekávat instalace, tak to ještě neznamená, že je to dobrý nápad. V praxi jsou lidé schopni zasekat vodorovný rozvod po celé délce zdi z dutinových cihel o tl. 150 mm. Eurokód 6 však uvádí, že každá drážka s hloubkou větší než 30 mm by měla být posouzena statikem. Jsou tu omezení na maximální délku vodorovné drážky a jsou tu předpisy výrobců, které nikdo nečte a které takový postup rovněž zakazují. 

Zasekávání instalací do zdiva v míře jaké jej známe od našich dědů je přežitek. Dnešní materiál (prakticky od všech výrobců) je vysoce sofistikovaný, drahý a neexistuje žádný důvod, proč jeho vlastnosti degradovat a nebo platit někomu za jeho ničení a opětovné zaházení maltou. Více jsme sepsali v článku:

Postav a vybourej, proč je tento princip morálně zastaralý?

Tedy odpověď na tuto nevýhodu je jednoduchá. Ano, “zasekávat” do vápenopísku skutečně nelze, resp. lze drážkovat, ale proč by to někdo ve větším rozsahu ve 21. století dělal?

Křehkost materiálu

“Vápenopísek hůře snáší dynamické namáhání. Někdy se lze vlivem dopravy setkat s uštípnutými rohy. Při větším průměru vrtáku a příklepu je možné cihlu potrhat.”

Pokud mluvíme o křehkosti, pak musíme určit s čím budeme vápenopísek srovnávat. Zde se nabízí srovnání křehkosti s jinými zdícími prvky a materiály.

• Dutinová keramická cihla při porušení nosného obvodového rámečku ztratí velkou část ze své nosné funkce a vnitřek se v podstatě rozsype.
• Plynosilikát má vysoké procento odpadu už při výrobě a jakákoliv neopatrná manipulace či přeprava může být horší než u vápenopísku.
• Pokud jsou materiály ve formě jednovrstvého zdiva (s tepelně izolační funkcí), pak se každá porucha projevuje v celé životnosti stavby a dalších nákladech. Tj. lokální ztrátě tepelně izolačních vlastností, vznik tepelných mostů. To je křehkost, která může být pro finální výrobek (zeď) a jeho vlastnosti určující.

Pokud je investor nucen řešit uštípnuté rohy vápenopískového materiálu, jediným nákladem je pytel malty v ceně desítek korun. Tyto poruchy nemají vliv na nosnost vápenopískového zdiva ani další parametry zdiva jako celku.

Zdlouhavé řezání

“Vápenopískové zdivo je nutné zdlouhavě řezat.”

Platí jednoduchá rovnice – čím více prořezů, tím horší práce projektanta. Dodržením oktametrických rastrů s možností nastavení o vyrovnávací bloky lze vytvořit takřka jakýkoliv rozměr. Je ale nutné trochu péče v projekční fázi. Dobří projektanti si do půdorysu kreslí (klidně do neviditelné hladiny) modul cihly a dále s ním pracují.

Dobrá projekce v kombinaci s bloky polovičních rozměrů může eliminovat veškeré řezání na stavbě klidně o 95%. Projektant si však musí být vědom toho, že hodina práce jeho času, může ušetřit i několik hodin práce na stavbě. Samotné řezání není nikterak složité, horší je to s jeho četností.

Závěr

My osobně vnímáme jako jedinou faktickou nevýhodu hmotnost materiálu. Existují nezanedbatelné náklady, které vlivem hmotnosti rostou. V případě vápenopískového materiálu jsou to však náklady obhajitelné. Na druhé straně rovnice je zisk na podlahové ploše, kvalitní akustické parametry, možnost lepení zateplovacího systému bez kotev, pouze tenkovrstvé omítky = úspora materiálu atd…

Ostatní nevýhody jak je vnímají zákazníci vznikají především při nadměrné improvizaci a nedostatečně kvalitním projektu. Na závěr tedy opět vyzdvihneme nutnost projekt včas konzultovat a dobře plánovat. Řadu chyb odhalíme až ve fázi dokumentace pro provedení stavby a to je samozřejmě z hlediska nákladů pro investora pozdě.

Dlouhodobě zastáváme názor, že právě v důkladné přípravě se skrývají i o řád vyšší úspory než v ceně materiálu. Proto hledáme zejména dlouhodobé partnery, kteří toto chápou a kde těchto úspor můžeme dosahovat opakovaně.

---

Použité prameny a literatura

www.kalksandstein.cz
www.zapf-daigfuss.de

29.3.2022
Autor: Ing. arch. Lukáš Dudek
Organizace Kalksandstein CZ s.r.o., vápenopískové cihly Zapf Daigfuss