Pasivní domy: rozhovory s investory, #2 díl
Co stavebník, to originál a trochu jiná filozofie. Co vás vedlo k tomu vůbec začít uvažovat o výstavbě pasivního domu? Jaké byly hlavní motivy?
Chtěl jsem postavit dům dle aktuálních moderních trendů, samozřejmě energetická náročnost byla také motivací. Nechtěli jsme poté ve stáří řešit stále zvyšující se ceny energií.
Jak dlouho bydlíte ve svém pasivním domě?
7 let
Můžete krátce představit koncepci Vašeho domu? Čím je specifický?
Stavbě domu předcházel výběr pozemku, který jsme měli dlouho před stavbou domu již zakoupený. Pozemek umožňoval správnou orientaci pasivního domu s ohledem na světové strany a případné stínění. Hlavně jsme se ale inspirovali v zahraničí: V Rakousku, Německu, Švýcarsku, kde je podobná výstavba dávno běžná. Z hlediska architektury nás oslovil tzv. „Bauhausstyl“, který je dnes moderní a velmi podobný funkcionalismu. Takže velké přesahy střech, terasy, prosklené plochy, ale zároveň propojení domu s okolním pozemkem, zahradou a přírodou. Důležité pro nás bylo zachovat výhledy do krajiny, v jednom směru máme výhled na horu Říp, tento výhled musel být zachovalý bezpodmínečně.
Po delším čase užívání domu se ukazuje, že volba lepší komponent a materiálů se těžce vyplatila. Není potřeba nic měnit, řešit.
Jaké materiály a řešení jste zvolili pro výstavbu domu?
Vždy jsme uvažovali pouze o masivní stavbě. Dřevostavba nám není vlastní. I u materiálů jsme se již před zadáním studie architektovi zabývali vlastním průzkumem a opět jsme se inspirovali v zahraničí, jaké jsou trendy, z čeho a jak se staví. Určitě jsme chtěli kvalitnější materiály s ohledem na jejich užitek. Ono často výběr materiálu znamená navýšení ceny o třeba +10-20%, ale užitek se zvýší klidně o 100 nebo 200%.
Zdivo jsme vybrali Kalksandstein. Zejména kvůli vlastnostem. Pro některé příčky jsme mohli navýšit akustickou pohodu, šíře sortimentu nám pomáhala řešit veškeré požadavky domu, garáže. Použili jsme různé tloušťky stěn, zakládací izolační bloky…
Okna Internorm – rakouská, jasná jednička mezi výrobci oken pro pasivní domy. Nechceme po 20-30 letech měnit takto důležité komponenty domu, proto nemá smysl volit levnější, méně kvalitní okna a za 20 let je měnit. Okna Internorm již nikdy měnit nebudeme!
Rekuperace je Stiebel Eltron.
Jaký byl první rok v pasivním domu? Existuje něco, co vás překvapilo? Něco na co jste do té doby nebyli zvyklí?
Překvapila nás naprostá tepelná stabilita celého domu. Je jedno jestli jste na chodbě, v ložnici nebo obýváku, stále máte stejnou teplotu. Nemusíte řešit, že na chodbě je zima, nebo naopak v nějaké místnosti příliš teplo. Stabilita masivního pasivního domu je neskutečná. V zimě nás překvapilo, jakou při dané konstrukci domu má sílu slunce, jak je schopné i ve studených dnech dům bez problémů vytopit, pokud svítí.
A další věc, bez které bychom již si nedovedli představit bydlení vůbec: Extrémní vliv rekuperace na kvalitní čerstvý vzduch v interiéru.
S tím souvisí i vysychání stavby po dokončení, neměli jsme sebemenší problém např. s plísněmi apod. Všechno zařídila rekuperace.
Jak se změnil s nastěhováním do pasivního domu váš životní styl? Nese s sebou takové bydlení i svá specifika?
Žena byla zvyklá odjakživa větrat. Hned ráno, při vaření, večer před spaním. Na čerstvý vzduch si potrpíme, bydleli jsme v panelovém domě. Chvíli trvalo, než jsme pochopili, že tohle se dělat vůbec nemusí. Samozřejmě že může, ale nemusí, není to totiž vůbec potřeba. Změna je extrémní. V létě, na jaře máme okna často otevřená kvůli propojení s přírodou, přeci jen je také cítit vůně, slyšet ptáky, není to jen o čerstvém vzduchu nebo tepelných ztrátách.
Chvíli nám také trvalo, než jsme se naučili správně ovládat vytápění a VZT a dobře všechno sladit s režimem celé naší čtyřčlenné rodiny.
Bydleli jsme v panelovém bytě o rozloze 60 m2. Nyní bydlíme ve vlastním domě s rozlohou 208 m2, tedy více než 3x větší podlahová plocha. Přitom platíme 1/6-1/8 původních plateb za energie
Jak hodnotíte investici do pasivního domu po letech? Šli byste do takového počinu znovu?
Ano, bylo to jedno z nejlepších životních investičních rozhodnutí, takže určitě ano, šli bychom do toho znovu.
Existuje něco, co byste dnes s odstupem řešili jinak, možná lépe?
Pro stavbu i projekt jsme dělali dobrou přípravu i jsme hodně řešili věci v projektu. Takže následně bychom neměnili nic. Snad jen možnost variability dětských pokojů, ale to jsou věci, které se mohou měnit v průběhu životnosti domu kvůli různému užívání, které se navíc nedají odhadovat, nebo vědět předem.
Pokud bychom stavěli dnes, museli bychom díky jiným cenám materiálů a stavebních prací zvolit menší dům z finančních důvodů. V původní velikosti bychom už dům postavit nemohli. Nárůst nákladů v aktuální době je extrémní.
Plánujete v blízké době další dodatečné investice?
Řešíme FVE. Stále pracujeme na zahradě. Jinak není co dalšího investovat, zlepšovat, není co řešit.
Jak je na tom Váš pasivní dům v číslech, podělíte se se čtenáři o náklady na jeho provoz?
Bydleli jsme v panelovém bytě o rozloze 60 m2. Nyní bydlíme ve vlastním domě s rozlohou 208 m2, tedy více než 3x větší podlahová plocha. Děti jsou větší, takže i spotřeba energií je větší než byla dříve. Přesto díky pasivnímu domu je platba za energie po celou dobu méně než poloviční oproti panelovému domu. Pokud se to vztáhne tedy na podlahovou plochu, pak to je ca 1/6-1/8 původních plateb za energie, zároveň při naprosto nesrovnatelném komfortu. Očekávali bychom, že za komfort v pasivním domě si člověk musí připlatit, opak je pravdou, zde za komfort platíme zlomek původních nákladů v panelovém domě.
Zároveň s instalací FVE se tyto náklady ještě sníží! V panelovém domě bychom si svojí FVE zřídit nemohli!
Čísla jsou jen jedna strana mince. Jaké nefinanční hodnoty vás napadají, když se mluví o pasivním domu?
Nekompromisní komfort bydlení, čerstvý vzduch – takže spánek, únava….tepelný komfort…
Po delším čase užívání domu se ukazuje, že volba lepší komponent a materiálů se těžce vyplatila. Není potřeba nic měnit, řešit. Když splácíte hypotéku, nechcete zároveň již po 20 letech měnit okna, techniku, zastaralé instalační předměty, zničenou kuchyňskou linku a mnoho dalšího. Uspokojuje nás to, že to co jsme vybrali má delší životnost a není prostě potřeba s tím nic dalšího dělat a ještě nějaký čas to bude sloužit. Ten čas běží stále rychleji, jak je člověk starší…
Jaké rady byste dali lidem, kteří jsou teprve na začátku cesty a pasivní dům teprve zvažují?
Hlavně používat selský rozum. Otevřít si okno, když si ho chci otevřít, nedržet se nesmyslných pouček. Vždy zvážit jaký přínos mi daná věc v domě skutečně přinese. Jaký má smysl špatně navrhnout oslunění, osvětlení domu, když se rozsvítí slunce a mě by sjely žaluzie (velmi drahý nesmyslný komponent), aby se mi dům nepřehříval. Zároveň když je tedy venku hezky, tak ven nevidím a ještě jsem si za to všechno zaplatil. Když se náhodou taková technika porouchá, je to akorát ke vzteku.
Nepoužívat přetechnizované nesmysly, ale funkční jednoduchá řešení.
Co nejkvalitnější projekt, studie, materiály.
Například co se ušetří na projektu, nelze již doplatit. Nelze například zvolit „horší“ projekt a když to pak „není ono“ si připlatit. V takovém případě je nutné projekt vyhodit a začít úplně znovu….a pak jsou náklady úplně jinde.
Pár slov na závěr?
Nová koncepce našeho domu, který není klasický „vesnický dům se sedlovou střechou“ změnila i myšlení některých spoluobčanů, sousedů v naší obci. Pochopili, že náš dům nemá komín, nikdy nekouří sousedům a vlastně vytváří naší obec příznivější k bydlení i pro ostatní. Také to spoluobčané vidí na třídění odpadů, vývozu popelnic atd. Je možné, že někteří další se připojí s rozvojem svých domů. Prostě je to v obci dobrý příklad, a i když někteří na začátku koukali na stavbu přes prsty, tak nás tohle potěšilo.
Děkujeme za rozhovor.