Jaké jsou požadavky na podklad pro provádění omítek a jaký podklad je nejlepší? V dnešním článku se budeme věnovat pouze vnitřními omítkami, vnější omítky a fasádní úpravy jsou jiná kapitola.

Často se setkáváme s dotazy, jakou použít omítku, jak se vyznat v celém tom širokém sortimentu. Stručnou odpověď lze najít na našem FAQ:

https://www.kalksandstein.cz/vapenopiskove-cihly/caste-otazky/jake-lze-pouzit-omitky-na-zdivo-ks

V článku si projdeme, co je vlastně pro provádění omítky důležité. Jsou to zejména tyto parametry:

• Podklad pod omítkou
• Povětrnostní podmínky, tj. teplota a vlhkost vzduchu, včetně například větru (u vnitřních omítek spíše průvanu stavbou)
• Kvalita prováděných prací
• Kvalita použitého materiálu

Podklad pod omítku

Jedna z nejdůležitějších věcí, jak docílit kvalitní omítky je mít kvalitní podklad. Co si pod tím představit? Zejména zde platí jedna důležitá zásada, která platí při provádění staveb obecně. To co není vidět, neznamená, že nemusí být kvalitně provedeno. Naopak, chyby, nerovnosti, nekvality provedené na zaklopených, zakrytých konstrukcích se dále pak prodraží, prokreslí do dalších vrstev, takže například nekvalitní omítkový podklad zapříčiní nekvalitní omítku, což je pak vidět a problém, který vznikl vespod se přenese do viditelné vrstvy. Řešení k odstranění tohoto problému již pak neexistuje.

Příkladem je křivá zeď, kterou se snaží někdo omítkou dorovnat. Je to náhradní řešení. Nicméně rozdílné vrstvy omítky se chovají různě a vzejde z toho např. popraskaná omítka v příliš silné, či příliš tenké vrstvě. Oprava trhlin tak, aby byly neviditelné prakticky není možná a dostaví se tedy nekvalitní výsledek.

a) Podklad pod omítku musí být rovinný.

Nesmí tam být žádné velké rozdíly mezi jednotlivými zdícími prvky, např. kamenné zdivo se omítá naprosto jinak než přesné tenkovrstvé zdivo. Křivé konstrukce obecně jsme již zmiňovali.

b) podklad musí být homogenní

Co si pod tím představit. Pro provedení omítky je důležité a dobré, aby podklad byl homogenní, tj. žádné výrazné rozdíly mezi spárami a zdícími prvky, nebo více různých prvků zdiva, nebo druhů zdiva. Na každém podkladu se chová omítka jinak z hlediska vysychání, dotvarování, dozrávání, takže rozdíly v ploše pak mohou být jak optické, tak kvalitativní. Příkladem je již zmiňované kamenné zdivo, kdy velké spáry malty mají naprosto odlišné vlastnosti od kamenných prvků.

Nemusíme ale odbíhat až tak daleko do historie, toto platí i pro moderní zdiva: U pórobetonu je zásadním problémem tenkovrstvé lepidlo. To obsahuje vysoké množství disperze, tj. je nenasákavé. Velmi často ulámané větší kusy pórobetonu zedníci na příčkách rádi „domazávají“ lepidlem, takže tyto plochy jsou poměrně výrazné. Oproti tomu pórobeton nasákavý, výrazně měkčí a máme zde nádherný příklad nehomogenního podkladu pro omítku.

Dalším takovým příkladem může být keramické zdivo s maltovými spárami, kde dochází k podobnému efektu: rozdíly v nasákavosti mezi spárou a cihlou. Spáry bývají často nevyplněné tak, že lze do nich strčit prsty až k dlani. A opět tu je krásný příklad nehomogenního podkladu, který se omítá jen velmi obtížně. Ono koneckonců postačí i rozdíl v pálení jednotlivých střepů a výrazně se mění nasákavost kus od kusu, zároveň s měnící se vrstvou omítky díky profilaci pálených cihel a problém je na světě.

c) podklad musí být nenasákavý

Ne málo, ne moc. Při zrání omítky dochází k prorůstání krystalů z chemických procesů v omítce přímo do podkladu. Pokud tomu tak není, omítka jednoduše nedrží na zdi. Platí bez výjimky staré zednické pořekadlo: „Voda jsou hřebíky zedníka“.

Takže malá nasákavost je špatně, nutné pak použít různé adhezní můstky, abychom vytvořili mezivrstvu, na kterou vlastně omítku přidržíme. Typickým příkladem může být ŽB stěnový systém s hladkým betonem po odbednění. Nutná penetrace, adhezní můstek, pak můžeme omítat. Nejen, že se celé souvrství prodraží, ale zároveň je zde další vedlejší efekt a to je absolutní neprodyšnost pro vodní páru, čímž v interiéru snadno vznikne tzv. „panelákový efekt“ a dojde k drastickému zhoršení mikroklimatu uvnitř budovy. To je mimochodem též velmi opomíjené téma. Všichni víme, jaký je rozdíl, pokud spím v panelákové ložnici a v ložnici na staré venkovské chalupě, která má třeba hliněnou omítku. Rozdíl v kvalitě užívání interiéru se pak nedá ani popsat ani ničím zaplatit.

Naopak velká nasákavost způsobí obří problémy se zpracovatelností omítek. Například sádrové omítky se mohou stát úplně nezpracovatelné na velmi nasákavém podkladě. Důvodem je přílišné odsátí vody do podkladu, omítka pak nemůže řádně vyzrát, má třeba nízkou pevnost, trhliny, nerovnosti díky špatnému zpracování, nehomogenní povrch kvůli špatnému filcování apod. Velká nasákavost se řeší opět penetrací, která nasákavost snižuje. A opět se dostáváme k druhotným problémům a to je disperze v penetracích, cena penetrací, další zbytečná operace pro provádění omítek navíc, tj. vyšší cena za práci, snížení kvality mikroklimatu vnitřního prostředí. Typickým příkladem zvýšené nasákavosti podkladu je pórobeton.

d) Podklad musí být čistý.

Tím se myslí, že tam nesmí být žádné výkvěty solí, které se často vyplaví např. z páleného střepu po neúměrným promokání stavby a jejím vysychání.  Nesmí tam být žádné olejové skvrny, nebo zbytky odbedňovacích prostředků u monolitických konstrukcí. Povrch nesmí být zaprášení. Prachu vzniká při stavbě honě i třeba frézováním různých drážek, vrtáním otvorů a díky statické elektřině se pak drží na zdech. Odstraní se snadno, nejlépe omytím vodou, kdy pak zároveň dojde k potřebnému navlhčení podkladu, jak uvedeno výše.

e) Podklad musí být přídržný.

To znamená, že nemůžu udělat novou omítku na nějakou starou zvětralou, která sama již opadává. Zdá se to být logický požadavek, ne vždy se to v praxi děje. I nový podklad typu pórobetonu je dost měkký na to, aby bylo možné při použití velmi tvrdé omítky ho roztrhat!

VPC, KS-QUADRO z pohledu podkladu pro omítku

Níže je KS-QUADRO z výroby a na stavbě

KS-QUADRO – rovný čistý homogenní (vč. méně spár) a nasákavý povrch. Elektroinstalace uvnitř zdiva.

1. Extrémně rovinný povrch umožňující tenkovrstvé omítání, či dokonce v průmyslovém provedení pouze nátěr či stěrkování. To z znamená vysokou úsporu omítek, podlahové plochy, práce, materiálu. Rovinnost je zaručena velkým formátem zdiva. 
2. Homogenita podkladu. Máme pouze 4 spáry tenkovrstvé malty po výšce celého zdiva v patře, takže nemáme rozdíly mezi spárou a zdícím prvkem. Nemáme šlice pro elektroinstalaci, které rádi praskají díky různé tloušťce omítky v daném místě. Pevnost zdící malty přibližně odpovídá (na rozdíl od jiných zdících materiálů) také zdícím prvkům. Takže povrch je pro omítky dokonale homogenní.
3. Nasákavost je i přes vysoké pevnosti vápenopískového materiálu vysoká, což je dáno mikrostrukturou vápenopískového zdiva. Uvnitř mikrostruktury se nenachází žádné volné částice, jako např. v cihelném střepu jílové mikročástice, nebo v betonu (pórobetonu) mikročástice cementového gelu. Tento prostor je u KS volný pro propustnost vodní páry, nasákavost ale i pro prorůstání chemických sloučenin z omítek.

Závěr

Žádný jiný podklad pro omítky nesplňuje všechny tyto parametry zároveň, a jak je popsáno výše vždy se najde něco, co je určitým problémem pro provádění omítek.

Aby ale nedocházelo k omylu. Samotný podklad je pro kvalitní provedení omítek podmínka nutná, nikoliv postačující. Z ostatních parametrů jsou stále i dnes při používání kvalitních průmyslově vyráběných materiálů nejdůležitější ruce zedníka, které dělají určitě 80% kvality výsledného díla, omítky. Sebelepší materiál, podklad není k ničemu, pokud to někdo neumí dělat. Naopak velmi kvalitní zedník zpracuje jakýkoliv materiál na jakémkoliv podkladě, sice třeba s různými obtížemi, speciálním postupem práce, s použitím mimořádných zkušeností a dosáhne vysoké kvality.

Opačně to prostě nejde.

Zajímavost

Moderní průmyslově vyráběné suché maltové směsi obsahují v receptuře cca 20 komponent.

Jednou z nejdůležitějších a také nejdražších komponent je methylcelulceluloza a její deriváty, která funguje jako regulátor vysychání a zpracovatelnosti omítek. Stejná chemická látka se přidává také například do zmrzliny. Když si dáte točenou, aby se dostala ze stroje a nerozkydla se hned v kornoutu.

Takže v dnešním moderním světě najdete původem kus dřeva jak v každé omítce, tak v lecjaké zmrzlině.

---

Použité prameny a literatura

www.kalksandstein.cz
www.zapf-daigfuss.de

15.5.2022
Autor: Ing. Martin Konečný
Organizace Kalksandstein CZ s.r.o., vápenopískové cihly Zapf Daigfuss