Co stavebník, to originál a trochu jiná filozofie. Co vás vedlo k tomu vůbec začít uvažovat o výstavbě pasivního domu? Jaké byly hlavní motivy? Jak dlouho v pasivním domě bydlíte?

O pasivní domy se zajímám velmi dlouho a jsou i součástí mé profese energetického specialisty. Je to pro mě standard, nenapadlo by mě stavět jinak (= hůře). Stavět pasivní dům též znamená (kromě energetické úspornosti) stavět dům vysoké kvality s dlouhou životností. Hlavními motivy byla co možná největší energetická soběstačnost, odolnost proti růstu cen energií a co nejmenší vliv na životní prostředí. V domě bydlíme něco přes rok – od března 2023.

Můžete krátce představit koncepci Vašeho domu? Čím je specifický?

Při plánování jsme se na to nedívali jako na dům, ale jako na místo pro život, které tvoří zahrada s ovocnými stromy a keři, dům je její součástí, jsou tam prostory pro zpracování a uskladnění produktů ze zahrady (stodola a sklípek), nakládá se tam šetrně s vodou a celé to má nízkou spotřebu energie, nízké provozní náklady a neovlivňuje to negativně životní prostředí.
Cílem bylo minimalizovat spotřebu neobnovitelné energie, hlavními zdroji energie je proto zplyňovací kotel na dřevo a štěpku, kde spalujeme hlavně dřevní odpad ze zahrady, který bychom stejně museli nějakým způsobem likvidovat a takhle si s ním zároveň zatopíme a ohřejeme teplou vodu. Dalším zdrojem energie je fotovoltaický systém. Nákup elektřiny ze sítě je minimální.
Samotný dům má specificky řešené letní stínění oken – na jihu jsou nad okny jen pevné markýzy ze dřeva, doplněné interiérovými roletami na oknech. Na západ jsou okna stíněna posuvnými vnějšími okenicemi ze dřeva. Hlavní důvod je estetický – je tam kombinace jen dvou povrchů / barev – bílá fasáda a dřevěné doplňky z modřínu, stodola je celá obložena modřínovým dřevem.

Jaké materiály a řešení jste zvolili pro výstavbu domu?

Zděná masivní konstrukce z vápenopískových cihel od Kalksandstein CZ, Plastová okna s trojsklem s vysokým solárním faktorem Internorm od Novia okna, větrací jednotka ze zpětným získáváním tepla Nilan, kotel na dřevo a štěpku pro vytápění a ohřev teplé vody Verner, fotovoltaický systém pro spotřebiče a ohřev teplé vody mimo topnou sezónu.

Za 1. rok jsme zaplatili celkem 8 700 Kč za elektřinu a příjmy jsme měli pár stokorun za prodanou elektřinu do sítě. Na topení a ohřev vody v topné sezóně nám stačilo vlastní dřevo z prořezávky stromů…

Jaký byl první rok v pasivním domu? Existuje něco, co vás překvapilo? Něco na co jste do té doby nebyli zvyklí?

Připadali jsme si jako na roční dovolené v komfortním hotelu :-). Překvapila mě stabilita teploty v interiéru, přestože venku probíhaly velké teplotní výkyvy. Zejména brzy na jaře v březnu a dubnu, kdy už se netopilo, tak byla teplota stabilní i když bylo období s teplotami kolem 30°C, které vystřídalo chladné počasí s ranními mrazy – dům jako by si ničeho ani nevšiml, a bylo v něm stále stejně velmi příjemně. Výjimku tvořily koupelny, které nejsou na osluněné straně domu – v nich byly nižší teploty než bychom si přáli. S tímto jevem jsme počítali a v koupelnách jsou sálavé elektrické panely pro přitopení.
Později na jaře bylo třeba začít zavírat předokenní okenice, aby slunce nepřehřívalo interiér – to bylo nové, a protože máme okenice ručně ovládané, museli jsme na to myslet. V největších letních horkách jsme pak na noc otevírali některá okna, aby se interiér více vychladil. To jsme ve starém domě dělali též, ale ne tak často.

Jak se změnil s nastěhováním do pasivního domu váš životní styl? Nese s sebou takové bydlení i svá specifika?

Cítíme se mnohem lépe. V domě je více světla než ve starším domě, kde jsme bydleli. Když v zimě zasvítí slunce, tak od oken jde příjemné teplo. V předchozím bydlení byly v zimě nepříjemně chladné stěny a hlavně kouty, v nich se tvořila plíseň. Přestože jsme se snažili větrat, ty plísně se odstranit nedařilo, i vzduch – hlavně ráno – nebyl příjemný. Nic z toho v pasivním domě není ani náznakem, a když se ráno probudíme, je příjemné se nadechnout čerstvého vzduchu, který je v domě stále.  

Jak hodnotíte investici do pasivního domu po letech? Šli byste do takového počinu znovu?

Zatím je to po roce a kousek, ale i po této krátké době víme, že to byla správná volba.

Existuje něco, co byste dnes s odstupem řešili jinak, možná lépe?

Celkově jsme velmi spokojeni a zásadního bychom neměnili nic.
Už jsem zmiňoval nižší tepelnou pohodu v koupelnách těsně před začátkem a po konci topné sezóny, protože jsou na neosluněné straně. Ale neřešili bychom to jinak, nechtěli bychom koupelny situovat na jih na úkor obytných mnohem více využívaných místností. Už dopředu jsme to řešili instalací el. sálavých panelů, které pouštíme dle potřeby.
Na domě ale je řada drobností, které bychom udělali lépe – větší rezervy v elektroinstalaci na budoucí změny, pevné stínící markýzy z kvalitnějšího dřeva atd. atd.

Plánujete v blízké době další dodatečné investice?

Momentálně nic. Všechno bylo promyšleno dopředu a zahrnuto v projektu (včetně sklípku mimo dům, dílny atd.) Fotovoltaický systém na domu je – byl už součástí energetické koncepce domu.

Jak je na tom Váš pasivní dům v číslech, podělíte se se čtenáři o náklady na jeho provoz?

Za 1. rok jsme zaplatili celkem 8 700 Kč za elektřinu a příjmy jsme měli pár stokorun za prodanou elektřinu do sítě. Na topení a ohřev vody v topné sezóně nám stačilo vlastní dřevo z prořezávky stromů v zahradě a odřezky dřeva ze stavby domu a stodoly. Vodu máme z vlastní studny, u ní jsou náklady v jednotkách tisíc za rok na filtry a pak využíváme vodu dešťovou.

Čísla jsou jen jedna strana mince. Jaké nefinanční hodnoty vás napadají, když se mluví o pasivním domu?

Větší duševní pohoda, protože se nemusím stresovat, když ceny energií letí nahoru, větší tepelný komfort a stále čerstvý vzduch v interiéru (když zrovna soused nezatopí v kotli kdoví čím – to je pak lepší vzduchotechniku vypnout).

Jaké rady byste dali lidem, kteří jsou teprve na začátku cesty a pasivní dům teprve zvažují?

Mít otevřenou mysl, popovídat si s lidmi, kteří už v pasivních domech žijí, zeptat se jich na zkušenosti. Dát si schůzku s architektem nebo projektantem a energetickým specialistou a sledovat co říkají – jaké mají zkušenosti, jak by daný dům řešili. Z toho, jak budou zodpovídat dotazy, se dá hodně poznat – jak budou následně řešit otázky a problémy při projektování. Podle toho vybrat projektanta a energetického specialistu a spolupracovat s nimi na detailním řešení projektu – a dům pak podle projektu i postavit (nenechat si do toho šťourat zedníkem, stavební firmou, bratrancem, co už postavil tři domy, sousedem…). A v tom všem jim přeji hodně štěstí, protože je to náročná věc, ale s výsledkem, který za to stojí.

Děkujeme za rozhovor.