Problémy je třeba řešit před tím, než vzniknou. Říká se tomu prevence. Jak může fungovat prevence v rámci výstavby rodinného domu? Jednoduše. Postavíte si takový dům, který vám v budoucnu bude šetřit náklady na život. V dnešní době se to ukazuje jako něco, co může mnoha rodinám v následujících letech uspořit nemalé prostředky a významně zjednodušit život. Možná, situace za 5 let pomine, ale nikdy nevíte, zda se za dalších 10 let neobjeví něco ještě horšího.

V roce 2008 jsme zakoupili pozemek poblíž Plzně. V té době už jsme věděli přesně co chceme. Pasivní dům z vápenopískových cihel. Ale proč?

Fáze studia a výstavby

Předcházel tomu asi jeden rok studia, co vše existuje, jak to vypadá, jak je to drahé atd. Měli jsme už nějaké zkušenosti s bydlením v bytech a rodinných domech, věděli jsme co nám vadí, co nám chybí, co určitě nechceme a co nutně potřebujeme. Každý má nějaké svoje zkušenosti a preference, neexistuje nic jako “jedině  takhle to je správně”. Co je ale úplně zásadní, je tým. Tým lidí, kteří svojí práci rozumí, snaží se vám pomoci, vyhovět a ideálně za optimální odměnu. Tohle se nám povedlo na 200%.

V okamžiku, kdy jsem byl pevně rozhodnut, že chci zděnou konstrukci, dostal jsem se k vápenopískovým cihlám. Dostali jsme možnost se jet podívat do Německa. Jednak do továrny na cihly a jednak na již hotové pasivní domy a domy ve výstavbě. Ta technologie  nás oslovila na první dobrou. Přírodní materiál, tepelná akumulace, zvukotěsnost a skvělá cena. Bylo velké štěstí a obrovská shoda okolností, že všichni, kteří se našeho projektu zúčastnili, měli zkušenosti s tímto zdivem. Od lidí, kteří nás k tomu přivedli, přes architektu až po zedníky, kteří stavěli již z těchto cihel domy v Německu

Akce se rozjela. Projekt, který nás okamžitě zaujal, začlenění stavby do svažitého terénu, dispozice, prostě všechno. Prakticky nic jsme neměnili. Bylo to, jako bychom si to nakreslili podle svých představ. Jen ten rozpočet byl tenkrát výrazně nad náš limit, ale byli jsme tak nadšeni, že jsme to nakonec nějak dokázali ufinancovat (nebyla jiná možnost než hypotéka na 30 let). Když to vidím zpětně, začali jsme stavět zrovna v době jedné z největších světových krizí a zvládli jsme to. A neměli jsme žádnou předchozí nemovitost k prodeji a prakticky jen pár set tisíc naspořeno. To jen na okraj, kdyby měl někdo námitky, kde vzít peníze nebo to se to staví, když je všechno levné a podobně. Hypotéka tenkrát byla 5,09% p.a..

Neměli jsme žádné byrokratické potíže, stavební řízení probíhalo rychle. Mezitím jsme v návaznosti na dodavatele vápenopískových cihel firmy Kalksandstein, získali tipy na další dodavatelské firmy a vždy to byli skvělí lidé, se kterými byla úžasná domluva. S některými z nich se dokonce dodnes setkáváme jako přátelé. A pokud i po letech potřebujeme něco dodělat, rozšířit, poradit, není problém.

Stavba začala. Stavitel a já jsme se několikrát týdně sešli ráno na stavbě, řekli si co bude probíhat a večer zhodnotili. Dělal jsem si takový “stavební dozor” sám, byť se živím oborem na hony vzdáleným stavařině. Ale protože musím mít všechno pod kontrolou a musím všechno pochopit, tak mi stejně nic jiného nezbývalo, než si nastudovat zásadní detaily stavby pasivního domu a následně si jejich průběh kontrolovat. Každý úsek jsme si zhodnotili i finančně a upravili reálné náklady dle skutečnosti. Výsledná cena domu pak byla ve finále o 10% nižší (ano opravdu nižší) než byl rozpočet. Což bylo dost unikátní, ale mělo by to tak být normálně, že?! Vše proběhlo hladce a za 12 měsíců byl dům k nastěhování. Prakticky hotovo včetně úpravy pozemku a jeho okolí.

Bydlení v pasivním domě

Pro další pochopení života v pasivním domě je důležité znát technické vybavení domu. Celková plocha pasivní části domu  je cca 160m2. S verandou, garáží a sklepem se spíží je celková plocha cca 250m2. Přivedena do domu byla jen elektřina. Plyn neměl žádný význam. Rekuperační jednotka s ohřevem i chlazením vzduchu s max. příkonem 2,2kW. Infrapanely, které se spínají zcela vyjímečně v době, kdy teplota je dlouhodobě okolo pod 5st. a nesvítí delší dobu slunce. Jejich celkový výkon je 1,5 kW. Jiné vytápění v domě není. Přibližně 2 sezony nám trvalo vyladit život v domě. Ve smyslu nastavení optimální teploty a rekuperace hlavně v létě a v zimě.

Dle výpočtů byla spotřeba elektřiny spočtena na cca 8MWh/rok při teplotě 20 st. Máme nastavenou teplotu na 23 st a spotřeba ve 4 (dnes už prakticky dospělých lidech) je mírně nad 8MWh/rok, v době distanční výuky vystoupala k 10 MWh/rok. Je třeba upozornit na to, že stále dokola jede pračka a sušička, že máme 2 myčky nádobí, protože si připravujeme jídla ze základních surovin, nekupujeme polotovary. Trouba a indukční deska významně zvyšují spotřebu elektrické energie. Pokud bychom snídali chleba s medem, naobědvali se ve škole a zaměstnání a večer si dali rohlík se salámem, spotřeba by byla odhadem asi o 1,5 MWh nižší.

Spotřeba na teplo a ohřev vody mi vychází asi na 25% spotřeby elektrické energie.

Pasivní dům není jen o úspoře energie, ale hlavně o životě v něm. 24/7 máte čerstvý vzduch. Tohle si uvědomíte až ve chvíli, kdy jdete k sousedovi na návštěvu, sedíte u něho v obýváku, kde hoří krb, je tam přehřáto a za půl hodiny nedýchatelný vzduch a musí se vyvětrat. Když odjedete v létě nebo v zimě na dovolenou a vrátíte se za týden, dva, máte v domě pořád stejně. Čerstvý vzduch a stejná teplota. Když se vrátím ke zděné konstrukci z vápenopískových cihel, tak ta akumulace tepla je tak úchvatná, že i když v zimě otevřete okna na noc a ráno je zavřete, za chvíli je teplota zase téměř zpátky. O tomhle si např. u dřevostavby můžete nechat jenom zdát. A ano máme v každé místnosti okna, která lze otevřít. Je to často i dnes takové divné dogma, se kterým se setkávám, že nemůžete v PD otvírat okna.

Pasivní dům jako investice do soběstačnosti

V letošním roce jsem náš dům ještě doladil pomocí FVE.  Fotovoltaika je téma dne, měsíce i roku. Každý má svoje výpočty, které jsou ty správné. Já mám problém s tím, že s FVE netopím ani neohřívám vodu. Nepořídil jsem si ani baterie. Počítám s tím, že za 5 let bude technologie baterií o 100% vepředu, pak o nich začnu uvažovat. Při současném tarifu je návratnost FVE cca 3 roky s virtuální baterií. Je to můj výpočet, moje teorie, Jak to bude v reálu ukáže čas, politici a jejich hrátky s ČEZem. Každopádně při dotaci cca 45% mi FVE smysl do budoucna dává v každém případě.

V současné chvíli jsem připraven a jsem poměrně rezistentní ke zvyšování cen elektřiny a plynu v rámci našeho rodinného domu (nepočítám samozřejmě promítnutí zvýšených cen fosilních paliv do cen výrobků a služeb). Postupně se snažím stát méně a méně závislým na globálních změnách. Totéž jsem začal dělat před 8 lety s potravinami. Dnes se mi to opět vyplácí. Byť nákup potravin byl o něco dražší, dnešní inflace se těchto potravin dotýká zcela minimálně (není po nich taková poptávka), čili cenově se to časem úplně srovná. Ale to by bylo na další článek.

Pokud přemýšlíte o stavbě pasivního domu, nepřemýšlejte, stavte. Je to jedna z nejlepších investic, které můžete udělat. Do budoucna i do zdraví.

Marcel Hasch